“Do or do not; there is no try”
~ Mistr Yoda
Sebedisciplína. Všichni tušíme, že je to dobrá věc. Tajně víme, že bez sebedisciplíny se neobejdeme, nic nedokážeme. A přesto, když přijde na věc, najednou někam zmizí. V hlavě máme detailně propracovaný plán toho, jak budeme disciplinovaní, jak budeme na sobě pracovat. Cítime velký význam tohoto dosáhnout. A pak přijde okamžik, kdy bychom měli plán plnit, ale najednou jako by se z něj vytratila veškerá důležitost. Sami sebe přesvědčíme, že ve skutečnosti tak důležitý není, jen jsme si to namlouvali, ale je důležitější si odpočinout, znovu a znovu zkontrolovat, jestli není něco důležitého na FB, jestli nám někdo nepíše důležitou zprávu, jestli se ve světě (na internetu) něco důležitého neděje. Odborně se tomu říká prokrastinace a nebojte, netrpíte tím sami. Je to neduh dnešní doby, ale zároveň to není nic, čím bychom se měli trápit. Správný přístup je vzít to jako příležitost něco změnit.
Musíme si však uvědomit, v čem tkví jádro problému. Pokud jste četli už více článků na těchto stránkách, jistě asi uhodnete – ano, je to v naší mysli 🙂 Mysl je velmi přelétavá. V jednu chvíli se pro něco rozhodne, v dalším okamžiku pochybuje jak o tom rozhodnutí, tak sama o sobě. Pokud nemá mysl silné vedení v podobě síly vůle, nemá sama dost síly se za něco postavit. Tím rozhodně mysl nechceme kritizovat! Ale je na nás, abychom mysli poskytli správné vedení a dopomohli ji tak k vědění (ha!). Toto vedení může poskytnout naše (duchovní) srdce. Jinými slovy, pokud se pro něco rozhodneme pouze na základě racionální úvahy (tedy za pomoci mysli), není v tom žádná síla. Pokud místo toho ve stejný názor věříme (pomocí našeho srdce), mnohem snadněji to pak následujeme i zkrze občasné pochyby.
“Při zkoumání životopisů velkých osobností jsem zjistil, že jejich první vítězství bylo vždy nad sebou samými. Sebedisciplína byla vždy na prvním místě.”
~ Prezident Harry S. Truman
Takže zvyšováním síly vůle (jak jinak, než meditací) dokážeme svůj vlastní život snadněji disciplinovat a mít pod kontrolou. Ale ve skutečnosti to funguje i naopak! Získaná sebedisciplína nás na oplátku učiní silnějšími vnitřně. Dalším způsobem, jak zvýšit svou sebedisciplínu, je pravidelný režim, rytmus. Je to možná překvapivé, ale chodit běhat každý den je mnohem snažší, než chodit běhat jen občas. Pokud neexistuje varianta, že bychom běhat nešli, tak se tím mysl ani nemusí zabývat a má menší prostor na pochyby. Možná jste se dočetli, že spoustu úspěšných osobností vstává brzy každý den a ve stejnou hodinu. Má to stejný důvod: jakmile si stanovíme na něco přesný čas, mysl už nemá prostor nad tím uvažovat. To samozřejmě neznamená, že automaticky vstaneme, ale odstraní to z cesty mnohé z překážek. A jakmile se nám začne dařit tu danou věc několikrát vykonat, zjistíme, že je mnohem snažší v tom pokračovat. Často stačí prostě začít. Například s naším kurzem meditace!
„Lidská bytost není opicí. Není ani oslem. Je božským dítětem. Právě teď si není ještě vědoma své božskosti. Ale zítra už si jí bude plně vědoma a přímo vroste do moře božskosti. Od zvířat nemůžeme disciplínu očekávat, ale když je zkrotíme, disciplínu jim můžeme nabídnout. Zvířata nemají vědomou, rozvinutou mysl. Ale my jí máme. Takže máme právo na sebe disciplínu aplikovat. V procesu evoluce jsme mnohem dál za zvířaty. Očekáváme tedy něco vyššího nebo hlubšího od svého života. A k tomu potřebujeme sebedisciplínu.“
~ Sri Chinmoy, Illumination-Fruits, 1974
Na závěr ještě uveďme, že jedním z výborných cvičení na sebedisciplínu je tzv. mantra japa, neboli pravidelné a vědomé opakování nějaké jednoduché mantry. To si ale necháme na příště 🙂
