Neuraž ani slovem ani činem.
Jez se střídmostí.
Žij v srdci.
Hledej nejvyšší vědomí.
Ovládej sebe dle pravidel.
Toto je prosté učení probuzených.

— Gautama Buddha

Na vědomí se můžeme dívat jako na proud soustředěné energie naší bytosti. Pomocí vědomí se sjednotíme s různými částmi svého bytí – tělem, emocemi, myslí nebo (duchovním) srdcem. Dáme tím té které části svou životní energii a šanci projevit se. Podle toho, se kterou částí se zrovna sjednotíme, podle toho můžeme říct, že se nacházíme buď v nízkém nebo ve vysokém vědomí. Tělo, emoce, mysl a srdce totiž následují hierarchii, která odpovídá i duchovnímu vývoji člověka i lidstva jako celku.

Tělo je ta část, která nás nejvíce spojuje s materiálním světem. Pokud se naše vědomí nachází stále uvnitř těla, máme pocit, že kromě těla nic dalšího nemáme. Máme pocit, že to, čím jsme, je tělo. Tělu jsou nadřazené emoce a vitální energie, která dává tělu důvod pohybovat se za nějakým cílem. Emoce jsou (resp. měly by být) ovládané myslí. Pomocí mysli dokážeme vykonat úkol nebo plán, který si určíme. Ale tento plán by měl vycházet z našeho srdce. Tam se nachází zdroj čisté inspirace a síla intuice, která nám dá jasný cíl.

Problém nemůže výt vyřešen ve stejné úrovni vědomí, ve které vznikl.

— Albert Einstein

Vědomí také můžeme cítit jako určitou formu energie. Každé místo nebo předmět má svoje vědomí. Například když přijdeme do chrámu nebo do jiného místa, kde lidé upřímně meditují, ucítíme tam posvátnou atmosféru; když vstoupíme do baru, budeme cítit uplně jinou energii. Je to tím, že svým vědomím ovlivňujeme vědomí všeho kolem nás a ostatní lidé to pak mohou cítit. Stejně tak naše vědomí ovšem ovlivňuje i lidi kolem. Pokud máme ráno hlubokou a dušeplnou meditaci a pak cestujeme metrem nebo autobusem do práce, lidé kolem získají spontánně inspiraci z naší pouhé přítomnosti – ani si toho nemusí být vědomi.

Stejně to funguje i s předměty. Dobře to můžeme pozorovat na jídle. Když večeři připraví někdo, komu na nás záleží, vždy máme pocit, že je jídlo mnohem lepší. Je to tím, že když je jídlo připravované s láskou, opravdu se to do něj určitým způsobem „vtiskne“. Přitom z pohledu způsobu přípravy mohlo být jídlo připravné úplně stejně, jako když ho uvaří v restauraci. Potraviny samy o sobě mají také své vědomí. Rostlinné produkty mají mnohem lehčí vibraci a cítíme se po nich uvolněněji. Naproti tomu maso a produkty z něj vyrobené v sobě nesou vědomí ze zvířecí říše, které pak naše vlastní vědomí stahuje dolů a cítíme se (i fyzicky) těžce. To ovšem dokážeme rozpoznat až po delším čase, kdy se meditaci pravidelně věnujeme. Výsledné vědomí jídla je ve skutečnosti kombinací tří různých věcí: vědomí potravin, ze který je pokrm připraven, vědomím kuchaře a také vědomím toho, kdo jídlo sní.

Když je tvé vědomí ve fyzickém těle, závislost na sobě samým tě dovede k sebezničení. Když je tvé vědomí ve tvé duši, závislost na sobě samým tě dovede k seberealizaci. Když je tvé vědomí ve tvém Mistrovi, závislost na sobě samým bude nasycena nejčistším zájmem tvého Mistra a nejsladším požehnáním Boha.

— Sri Chinmoy

V případě duchovního mistra, resp. někoho, kdo se meditaci věnuje velmi, velmi dlouho, bude jeho vědomí silné a intenzivní. Když uvidíme jeho fotku nebo uslyšíme jeho hudbu, můžeme takto přijít do kontaktu s jeho vědomím, přestože třeba již není fyzicky na Zemi. Toto je ve skutečnosti způsob, jakým můžeme od duchovního mistra získat vnitřní pomoc a podporu – kontaktem s jeho vědomím.

MEditation-Silence 20: Consciousness

Následující video je ze seriálu Meditation-Silence. Je bohužel jen v Angličtině, ale pokud Anglicky rozumíte, hezky vysvětluje slovy Sri Chinmoye, co vědomí je a jak pomocí meditace dosáhneme své vnitřní bytosti – naší vlastní duše.

Podobné příspěvky