Koncentrace je šíp.
Meditace je luk.
Absolutním soustředěním své pozornosti na jednu konkrétní věc této věci dáme veškerou svou energii. Tato energie se pak projeví na praktické úrovni. Tedy, pokud se nám koncentrace daří. Tak, jak je to se vším, koncentraci musíme trénovat. A to i když jsme již určitého úrovně schopnosti koncentrace dosáhli, musíme ji posilovat dál, jinak o ní postupně opět přijdeme. Jistě jste si všimnli, že sportovci mají koncentraci jako součást tréninku. Ale stejně tak je to dovednost důležitá pro každého z nás; jinak je velmi těžké v životě cokoliv dosáhnout. Ať už jsme profesionálním sportovcem nebo většinu pracovní doby trávíme v kanceláři.
Pokud se soustředíme na jednu konkrétní myšlenku, tato myšlenka za nějakou dobu přejde v čin a ten se tím stane realitou. Ona myšlenka sama o sobě už určitou realitou je, ale není ještě projevenou realitou – toho dosáhneme až tím, že jí věnujeme svou energii a umožníme jí proměnit se v plnou skutečnost.
Koncentrace nesmí být násilná. Nedosáhneme jí tím, že na sebe budeme tlačit. Koncentrace neznamená, že nebudeme mít v hlavě žádnou myšlenku (kromě té, na kterou se soustředíme). To je ve skutečnosti velmi vysoký stav vědomí a není vůbec snadné ho dosáhnout. Čeho dosáhnout můžeme je nevěnovat myšlenkám svou pozornost. Necháváme je proplouvat myslí, ale neumožníme jim k sobě přitáhnout naši pozornost. Toho dosáhneme pravidelným cvičením koncentrace.
Představte si například, že stojíte na startu běhu na 100 metrů. To jediné, na co v ten moment musíte myslet, je vyběhnout v ten správný moment. Ani o setinu dříve ani o setinu pozdějí (hlavně ne dříve). Ale podmínky kolem nemusí být vůbec ideální – dívají se na Vás lidi na tribunách, vnímáte soupeře, vnímáte své tělo. Hlavou v ten moment probíhá celá řada myšlenek: co si asi myslí soupeři, jestli mám správně zavázané boty, jestli neupadnu hned po startu, co bylo k snídani, atd. Zbavit se jich je skoro nemožné, ale můžeme se naučit jim prostě nedat možnost zachytit naši pozornost. Všichni špičkoví atleti toto dokážou a není důvod, proč se to nemůže naučit kdokoliv z nás. Na našich kurzech meditace se koncentraci budeme věnovat jako jedné z prvních věci.
Sama o sobě koncentrace dokáže v našem životě vykonat zázraky, ale nás asi zajímá hlavně to, jak ji použít k meditaci. Moho lidí si plete meditaci s koncentrací. Ve skutečnosti je koncentrace jen nutný předpoklad k tomu, abychom se do meditace mohli ponořit. Před začátkem meditace se koncentrujeme k tomu, abychom ovládli a utišili svou mysl. Po nějaké době koncentraci uvolníme a snažíme se vnímat svou vnitřní bytost. V ten moment začíná meditace, která se děje sama spontánně uvnitř našeho srdce.
Na závěr jedno základní koncentrační cvičení. Budeme pro koncentraci používat náš dech, protože aktivita myšlenek je ve skutečnosti s dechem úzce spojená.
Možná nejjednodušší způsob, jak se koncentrovat, je soustředit se na svůj dech. Ten máme totiž vždy s sebou a nepotřebujeme k tomu nic dalšího. Nadechujeme se a vydechujeme nosem, pomalu a zhluboka. Oči máme zavřené nebo mírně pootevřené. Před každým nádechem i výdechem se snažíme vždy znovu soustředit svou pozornost dovnitř. Ze začátku nám pozornost bude velmi rychle utíkat, proto se musíme znovu a znovu před každým nádechem či výdechem zkoncentrovat. Je v pořádku, že pozornost ztrácíme, je ale potřeba se soustředit znovu a znovu a nevzdávat to. Po několika minutách už pozornost ztrácet nebudeme. Pro usnadnění si můžeme v duchu při nádechu opakovat „nádech“ a při výdechu „výdech“ nebo nějakou mantru.
