Když mluvíme o tichu, máme pocit, že ticho je něco pasivního, něco jako prázdnota. Když si představíme ticho, představujeme si, že kolem nás se nic ani nepohne, nic nevydá žádný zvuk, všechno jako by zamrzlo v čase. Tichá noc je noc bez pohybu. Ale ta pravá Tichá noc, o které se zpívá ve Vánočních koledách, je přeci jiná. Když si ji představíme, cítíme, jako by něco viselo ve vzduchu; cítíme její zvláštní a silnou atmosféru, která není vůbec pasivní, ale čekáme, že se stane něco speciálního, něco kouzelného. Možná to neumíme popsat, ale co v tomto tichu cítíme, je síla a ne prázdnota.
Stejnou sílu ticha můžeme ovšem objevit i ve svém nitru – v mysli, v srdci i v emocích. Když se nám podaří utišit svou mysl, objevujeme úplně nový svět kdesi uvnitř nás, o kterém jsme dost možná ani netušili. Když utišíme své (duchovní) srdce, všechny jeho hlasy plné nejistoty a obav nahradí síla – síla ticha, která je zároveň silou našeho vnitřního míru, naší vnitřní rovnováhy. Když utišíme své emoce, přestanou napadat svět okolo nás a nenechají se rozrušit emocemi jiných lidí. Takže toto vnitřní ticho je opravdu mocná zbraň, kterou můžeme použít velmi praktickým způsobem v našem každodenním životě.
Slovy někoho, kdo tohoto hlubokého ticha uvnitř dosáhl:
Ticho je jazykem Boha, všechno ostatní je jen špatným překladem.
Proč se tak bojíš ticha? Ticho je kořenem všeho. Pokud se zavineš do jeho prostoru, stovky hlasů zahřmí poselství, která si tolik přeješ slyšet.— Jalaluddin Mevlana Rumi, Persko-Turecký mystik ze 13. století
Tato forma ticha ale není násilná. Pokud budeme na naši mysl, srdce i emoce vyvíjet nátlak, nebo se je budeme snažit k tichu donutit silou, jen se postaví proti nám. Tlakem nebo tahem ničeho nedosáhneme. Vše se musí odehrát spontánně, postupně. Tichou meditací a věnováním více pozornosti dovnitř sebe sílu ticha objevíme a umožníme jí dostat se do popředí. Ticho pak naplní naši bytost. Pokud chcete zjistit, jak toho prakticky dosáhnout, můžete navštívit jeden z našich kurzů meditace.
Před několika lety televize BBC natočila velmi zajímavý dokument o tom, jak ticho dokáže měnit životy lidí. V tomto experimentu nazvaném The Big Silence benediktýnský mnich Christopher Jamison pozve pět lidí různých profesí a různých stylů života k tomu, aby 40 dní strávili v tichu kláštera a v tichu sebe sama. Je překvapivé, jakou bouřlivou reakci to uvnitř některých z nich vyvolá a jak se s tím vypořádají.
A nakonec ještě jedna krátká básnická úvaha o tichu:
Ticho, ticho.
Ticho je rostlinka naší aspirace.
Ticho je strom naší aspirace.Ticho, ticho.
Ticho překonává semínko naší mysli.
Ticho překonává ovoce našich myšlenek.Ticho, ticho.
Na zemi promlouvá ticho nanejvýš výmluvně. V nebi ticho koná nanejvýš mocně. Uvnitř Boha ticho přebývá nanejvýš bohatě.
Ticho je osvícením naší pozemsky spoutané velikosti. Ticho je osvícením naší nebesky volné dobroty.Ticho, ticho.
Ticho je jak krásou celého stvoření, tak povinností vše překračujícího stvořitele.Ticho, ticho.
Ticho je lidským přiblížením k Bohu, pro Boha. Ticho je Božím příblížením k člověku, pro člověka.— Sri Chinmoy, United Nations, New York, 1. dubna 1975
